Gun Commando připomíná období prvních stříleček jako třeba Duke Nukem

Představte si akci s milou kostičkovanou grafikou, jednoduchou hudbou a prostředí, které ve skutečnosti není ve 3D. Přesně tak začínal žánr stříleček z prvního pohledu v podobě akcí jako Wolfenstein, Doom či Duke Nukem 3D. A podobná je i mobilní hra Gun Commando.

Výplňové pasáže s příběhem jsou ve hře zpracované formou komiksových animací.

Problém titulu však spočívá ve značně zjednodušených mechanismech a špatně zvládnutém ovládání. Hra má přitom potenciál a nápad s vylepšování zbraně díky zásahům působí inovativně. Pokud však minete, zkušenosti opět ztrácíte.

Vylepšování zbraně bohužel nemá zásadní dopad. Vzhled arzenálu se sice mění, vždy však střílíte jen jeden letící projektil. Právě vylepšování zbraní přitom hru mohlo rafinovaně oživit.

Herní obsah je oproti klasickým akcím až příliš primitivní. Nabízí jednu zbraň, malou variaci nepřátel a primitivní návrh úrovní. Akce ve stylu Dooma by přitom na mobilním zařízení mohla fungovat výtečně.

Gun Commando se nicméně zastavilo někde uprostřed mezi trendem zjednodušování moderních her a návratem k akci ze staré školy. Hra tak velice rychle omrzí.

Po technické stránce navíc značně pokulhává. Někdy je možné projít zdí, jindy naopak míříte do prázdného prostoru a projektily se zarážejí o zeď poblíž. Nejhorší je nicméně dotykové ovládání, které mnohdy reaguje nepředvídatelně, a hře tak uměle zvyšuje obtížnost.

Nákup tedy lze doporučit jen těžko. Jako hříčka dostupná zcela zadarmo by Gun Commando stálo za pokus. Za dvacet korun však působí spíše jako studentský experiment, na kterém se nikdo neměl snažit vydělat.