RECENZE: Crowman & Wolfboy se snaží být obtížnou hrou za každou cenu

Pokud zbožňujete výzvy, může se Crowman & Wolfboy zdát jako ideální hra. Je nesmírně těžká a inspiruje se v řadě obtížných titulů. Například v hitovkách Limbo a Super Meat Boy.

Jenže vývojáři zde obtížnost lámou přes koleno a zpracování chybí určitá elegance. Hra na ovládání reaguje s drobným zpožděním a někdy se chová podivně. A to je u záměrně těžké hry takřka vražedná kombinace. Mnoho překážek totiž nepřekonáte kvůli podivným reakcím hry. Ve výsledku tak chybí uspokojení ze zdolané úrovně a hra jen frustruje.

Crowman & Wolfboy je nedotažená hra, které lze vytknout řadu drobností. Má to být obtížný titul, ve kterém se předpokládá časté opakování úrovní. Hra přitom při selhání nabízí menu místo automatického restartu mapy. A křivka obtížnosti stoupá nesmyslným způsobem.

V úvodu projdete řadu úrovní zcela bez problémů. Najednou však přichází zlom a další mapa je několikanásobně těžší než všechny předchozí. A tak opakujete a opakujete. Zdá se zkrátka, že titul není dostatečně otestovaný a vyladěný.

To by mohlo být přijatelné u hry, která je k dispozici zdarma. Crowman & Wolfboy je však placený titul. Nutno však přiznat, že pořizovací cena není nijak zásadní. Hru zakoupíte zhruba za 40 korun.

Nejsilnější stránkou je grafické zpracování. Většinou černobílé prostředí má svůj šmrnc a k obtížné hře sedne výtečně. Celkově však Crowman & Wolfboy působí jako titul s dobrým nápadem, ale nedotaženým zpracováním.